Z ní to tak snadno a každý z nás tuhle frázi už nejednou použil Zároveň každý alespoň jednou v životě slyšel: "Hlavně s nedhledem a koukat se na to pozitivně!"
Jak snadno se to řekne, tak tím obtížnější je většinou se touhle radou řídit. Ten, kterého se tohle povzbuzení týká většinou při pokuset řídit se jím, propadá ještě větší beznaději a to z toho důvodu, že si přijde naprosto neschopný vidět se pozitivně a s nadhledem.
Já mám ale konečně pocit, že jsem na to možná přišla. Stačí mít kolem sebe dostatečné množství těch pravých lidí. Otázka je, kolik je to správné množství? Mě osobně stačí čtyři nejbližší (oni ví, že jimi jsou) a další hrstka těch, které mám pravidelně kolem sebe.
Tihle lidé dokáží člověka zvednout tak vysoko, aby měl nad situací dostatečný nadhled a zároveň zvládnou člověka přimět k tomu, aby se nebral tak vážně a viděl na tom tmavym prostoru barevný konec, který mám v mém případě modrý až modrozelený odstín.
Teď si někdo možná řekne, co sem tím vlastně chtěla říct? Ale já to vím. Chci říct prosté DĚKUJU!
Děkuju za to, že Vás mám a že jste takoví, jací jste.
DĚKUJU!
Žádné komentáře:
Okomentovat